Sférický souřadný systém, dva úhly, jedna délka:
1. délka průvodiče (vzdálenost od počátku k bodu)
2. úhel, který svírá průmět průvodiče do roviny xy s osou x
3. úhel, který svírá průvodič s osou z
laicky (a jednoduše) řečeno:
1. nadmořská výška + šetři se osle
2. zeměpisná šířka
3. zeměpisná délka (akorát v tomově případě byste museli 90 stupňů přičítat)
Jasně, ale u země je vztažnej bod (rovník, třeba - na povrchu země je znát).
Jenže orbital ať ho otočíte jak chcete, vždy "vypadá" stejně. Koule u které je úplně jedno jak je natočená. Odkud mám tedy odměřovat ty úhly?
Právě proto nám Heisenberg říká, že je to jedno :) Že to stejně neurčíme, a i kdyby, ovlivníme tím zkoumaný elektron.
funous: Jsou různé druhy orbitalů s různými tvary (dle slupek v obalu atomu), které po "natočení" vypadají jinak. Navíc rovník je pouze pomyslný, je vidět akorát v atlasu;)
jo, právě proto uvádím příklad právě na orbitalu o tvaru koule. Ačkoli je rovník pouze pomyslný, je podle čeho se orientovat. Mas nejaky orientacni bod na povrchu. To u orbitalu neni - tam je na povrchu jenom ten elktron...
funous: Ani ten ne, orbital je právě oblast ve které se může elektron pohybovat. Mimo to, existují jak symetrické, ta asymetrické orbitaly. Kulový je symetrický, takže není důvod ho rozdělit pomyslnými osami. Představ si nějakou analogii se Zemí nebo sluneční soustavou.
pokiaľ viem, tak pre vyjadrenie čohokoľvek je úplne jedno, kde si zvolím nulový bod (počiatok súradnicového systému, začiatok deja a pod.).
A ak ten počiatok určím zase inde, tak sa dá previesť transformácia.
inak, na princípe mrania polohy elektrónu fungujú náhodné grenerátory už dávno. (rôzne tlejivky-doutnavky a iskrištia)
pokiaľ viem, tak pre vyjadrenie čohokoľvek je úplne jedno, kde si zvolím nulový bod (počiatok súradnicového systému, začiatok deja a pod.).
A ak ten počiatok určím zase inde, tak sa dá previesť transformácia.
inak, na princípe mrania polohy elektrónu fungujú náhodné grenerátory už dávno. (rôzne tlejivky-doutnavky a iskrištia)