Tonik: v té knížce náhodným taháním z pytlíku vylezlo:
C, O, D, O, S, T, A, N, E, T, E, K, D, Y, Ž, V, Y, N, Á, S, O, B, Í, T, E, Š, E, S, T, D, E, V, Í, T, I
více písmenek už nebylo. a odpověď na to má být: 42
Tonik, milster > nepochopili jste co jsem tím myslel.
Tom: To mi jen tak, aby řeč nestála. Jinak jsme to samozřejmě pochopili ;)
Mimochodem, když už jsme u toho hodu kostkou - není to spolehlivé, ale při běžném opotřebení kostka hází libovolná čísla. Pakliže ale trénujete dostatečně, vypěstujete si schopnost udělat z každé kostky takzvanou šestkovici. Vzpomínám na babičku (budiž jí náhrobní kámen lehký a průvan v urně minimální), se kterou jsme občas hráli člobrdo. Ona hodila šestku velice často. Z toho vyvozuju hypotézu, že buď stárnutím (kdy je člověk háklivější na detaily), nebo tréninkem lze docílit stavu, kdy kostku hodíte pokaždé tak, aby padla šestka.
Pak je tedy nutné přejít na 10stěnnou kostku z Dračího doupěte ;-)
Při tahání čísel z klouboku se člověk vycvičit nemůže - nevidí, nenahmátne, neuslyší, kolik je na kterém papírku. Sice ovlivní náhodnost, ale to, co vytáhne, nemůže být vždy to, co si přeje a tréninkem to neovlivní.
Počítač je klobouk. Společenský život je šestistěnná kostka.
"Počítač je klobouk. Společenský život je šestistěnná kostka."
Zajímavá filozofická myšlenka, jenom mi ani v nejmenším nedochází, jak jsi naň přišel ;)
Nípal: aha, ja jsem prehodil otazku a odpoved :-) v kterym dilu to vlastne bylo?
Tom:
>> ten hod kostkou - to není náhoda co padne, to závisí na hybnosti kterou kostce udělíte, na vzdálenosti od podložky, na odporu vzduchu, na materiálu podložky
ja teda nevim jak jini lidi, ale ja nemam ruku tak presnou, ze bych si rekl "ted hodim kostku silou presne takovou a takovou a udelim ji presne takovou a takovou rotaci atd." a pak to tak opravdu hodil. cili i kdyby ty ostatni veliciny (vlivy okoli) byly porad stejne, mas tam nahodny prvek - zpusob hodu. takze ti pokazdy padne neco jinyho. no kdyby tu kostku hazel stroj, bylo by to neco jinyho...
hruza. nez to clovek napise, objevi se tady dalsi tri prispevky :-)
milster: U počítače nemohu tréninkem ovlivnit, jaké číslo padne. Mohu tvrdit, ano, mohu si vycvičit přesnou periodu, ale popravdě - umíš to na milisekundy? Mlžeš namítat, že mohu v ruce i jinak velké a těžké kostky atd... ale trénink na 6stěnnou kostku je poměrně univerzální. Ve společenském životě lze leccos vysledovat, ačkoliv i člověk je nevyzpytatelný.
Počítač náhodu nezná, on ji pouze předstírá. Vzpomínám si na hlášku:
"Soubor nebyl nalezen. Mám jej předstírat?"
Dala by se upravit na:
"Náhoda neexistuje. Mám ji předstírat?"
Nípal: nebylo to treba silou vule? zamernym ovlivnenim reality? nebo tak neco ve smyslu ohybani neexistujicich lzicek?
Síla vůle je podle mě totéž, co odvaha. Odvahou lžičku ohnu. Prostě se rozhodnu, že ji ohnu, a pokud mám sílu v rukách, tak ji také ohnu. Mohl bych mít sílu v rukách, ale bez síly vůle se neodhodlám k takovému činu. Ale to už jsem dost off těpic.
>> U počítače nemohu tréninkem ovlivnit, jaké číslo padne
tohle je trochu ot, ale mel jsem clovece na pocitaci. a tam se to dost natrenovat dalo ;-) (v rohu obrazovky byla "kostka", kde se desne rychle stridal pocet bodiku, a klavesou se to zastavovalo. jenze tam se to stridalo porad dokola furt stejne)
ja tu silu vule myslel tak nejak bez tech ruk...
Ale ten chlápek jí neohýbal rukama. Prostě si řekl: "Tady je žádná lžíce" a už to jelo! Jak mi to vysvětlíš?!
Ještě jsem neviděl, že by se to někomu podařilo bez rukou. Vůle je tok myšlenek, či spíše jejich ustálenost. Síla vůle je ve schopnosti rozhodnout se.
A co teprve ta tlumočící rybka? Jak může znát všechny jazyky vesmíru? A jak si chceš rybku nacpat do ucha?
Rybka neodposlouchává mluvenou řeč, ale tok myšlenek toho, kdo mluví. Ty na jazyku nezávisí. Rybka potom vyměšuje exkrementy, které posílají příslušné elektrické impulsy. Daná osoba potom chápe, co někdo jiný mluví ;)
A navíc - je to v knize, která si dělá prdel ze všeho :)
Tady je žádná lžíce - there is no spoon - lol
no tak silou mysli nebo tak... proste si reknes "padne sestka" a budes se moc soustredit a tim tu kostku ovlivnis a ona ta sestka padne (v pripade velmi schopnych (nebo neschopnych? ;-) ) jedincu se mohou objevit svetelne efekty a vyboje energie ;-) ) no proste telekineze nebo jak se tomu nadava
Blbost, pomocí telekineze sice můžeš hýbat s věcma, ale nejde prostě říct, že padne šestka a hodit. Je to jako kdybys do ní za letu strkal rukou a pochybuju, že by se ti povedlo takhle hodit kostku.
milster: teoreticky ale mohu po dopadu nepozorvaně přemístit tečky na kostce.
To ale dost závisí na provedení teček. Nejsou neobvyklé tzv. "ďolíky" a k jejich přesunutí bys vlastně musel měnit tvar kostky a to chce sakra velkou duševní sílu.
teoreticky je přemístit lze. prakticky to ještě nikdo nedokázal. totéž s ohybem lžičky.
K tomu ohýbání lžic - je to poměrně jednoduchej trik - lžíce z kovu s tvarovou pamětí se ohne (resp. vyrobí ohnutá, nebo ohne při natavení). Pak se za normální teploty narovná. Jak ji člověk chytí do ruky, byť třeba jen mezi prsty, začne se zahřívat. A to je právě vlastnost kovů s tvarovou pamětí (některých) - za vyšší teploty se vrací do původního tvaru. Takže se lžíce prostě ohne teplem.
Ad kostka: je poměrně jednoduché hodit pokaždé šestku. Natočím kostku 6kou nahoru, podrím ji milimetr nad stolem a pustím. Věřte nebo ne, velice, ale velice často padne šestka ;) Ale v člověče nezlob se by ste to asi u soupeřů neukecali.
Co se týče tvarové paměti, ta se u mne omezuje pouze na druhotný (případně i prvotní) pohlavní znaky opačného pohlaví ;)
Koska z milimetru výšky není hod, ale pád. Kostka skutečně natrénovat lze. (Ověřeno prakticky)